Karel Klostermann - žichovický rodák
"Den po Novém roce 1854 - chybělo mi šest neděl do dovršení mého šestého roku, přestěhoval se můj otec s rodinou ze Sušice, kde působil od roku 1849 jakožto doktor medicíny a praktický lékař, do Žichovic..."
Úryvek z knihy K. Klostermana - Červánky mého mládí
Karel Klostermann (1848 - 1923) se narodil v hornorakouském Haagu, oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Tomuto kraji věnoval spisovatel prakticky celé své dílo.
Spisovatelův otec MUDr. Josef Klostermann byl lékař a dostal místo v Sušici, kam se v roce 1849 přestěhoval i se svou rodinou. V roce 1854 se stal lékařem knížete Gustava Lamberga v Žichovicích. Působil také u knížete WIndisch-Graetze ve Štěkni (1860-1862) a nakonec působil také v Kašperských HOrách. Byl oblíben pro své lékařské zkušenosti a nezměrnou obětavost. Pocházel z rodiny, která měla na Šumavě více než staletou historii. Viz. archivní materiál o rodu Klostermannů na Šumavě od šumavského rodáka Emila Kinzla.
Díky otci mu bylo umožněno prožít část dětství také v Žichovicích.
Žichovic se přímo dotýkají i jeho dvě díla - "Robinsoni na Otavě a Žichovičtí půlpáni".
Inspirací pro "Robinsony na Otavě" byla jedna příhoda, kterou zažil se svým otcem.
"K.K. přijel chytat do Žichovic ryby a vydal se společně s otcem na ostrov směrem k Čepicům. Nad Sušicí se hnuly ledy a povodeň oblkíčila ostrov na němž rybařili. Byli tak přes noc nuceni na ostrově zůstat, rozdělali oheň a na něm pekli chycené ryby. Druhý den voda opadla,a mohli se tak v pořádku vrátit domů."
Po gymnaziálních studiích v Klatovech odešel Klostermann na přání otce do Vídně studovat medicínu, kterou však nedokončil.
S literární dráhou začal na konci 80. let 19. století. Napal několik desítek románů a povídek, v nichž se mu podařilo mistrně vystihnout život a tradice šumavských obyvatel. Námětů na psaní měl dost, neboť rád naslouchal vyprávění svých příbuzných i Šumavanů o většinou těžkém životě uprostřed hor. Pro stylizaci postav i dějů sloužily mu téměř vždy skuteční lidé a skutečné příběhy, a snad právě proto jsou jeho práce pro čtenáře tak přitažlivé. Velký důraz ve svých dílech kladl na vylíční šumavské krajiny a přírody.
Zemřel na rozedmu plic 16. července 1923 ve Štěkni u Strakonic. Pohřben je v Plzni.