Hrad Rabí
Do hradu se vchází tzv. "příhrádkem" - systémeme tří hradních bran. Třetí brána je nynějším hlavním vstupem, a to na velké nádvoří, které je nejmladší částí hradu - z počátku 16. století.
Vzniklo obehnáním celého areálu mohutnou hradební zdí se systémem dělových bašt. Uprostřed tohoto nádvoří je bývalá konírna, která nyní slouží jako výstavní prostor, jako koncertní a svatební síň. Na jihozápadní straně je nádvoří uzavřeno křídlem tzv. Starých pokojů. na straně jihovýchodní pak tzv. Břeňkovým palácem. Součástí prohlídky jsou sklepní prostory, dochované místnosti tohoto paláce a vyhlídková terasa v místě původně reprezentativních prostor. Nejstarší částí hradu je vysoká obytně-obranná věž, tzv. Donjon, z počátku 14. století, která je nyní upravena jako vyhlídková. Pod touto věží vzniklo v průběhu 14. století malé hradní nádvoří s hradní studnou. Studna byla vylámána ručně ve skalním podloží do hloubky 60 m - sloupec vody měří 8 m.
Poloha:
Zřícenina hradu a obec leží 9 km severovýchodně od Sušice na skalnatém vrchu nedaleko řeky Otavy, ve výšce 478 m n. m.
Vzdálenost od Žichovic 2 km. Možnost parkování na rábském náměstí.
Návštěvní doba:
duben So a Ne 9 - 15 hod
květen denně, mimo Po 9 - 16 hod
červen - srpen denně, mimo Po 9 - 17 hod
září denně, mimo Po 9 - 16 hod
říjen So a Ne 9 - 15 hod
V dubnu a říjnu mohou skupiny po dohodě navštivit hrad i ve všední dny kromě pondělí. Nad rámec otevírací doby se účtuje příplatek k ceně vstupného.
Kontakt:
www.hradrabi.cz/
Kulturní program na Rabí zde
Hrad Velhartice
Původní hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století jako sídlo rodu Velhartických (předkové rodu pánů z Velhartic se předpokládají v prácheňském kraji již ve 12. století). Nejznámější z nich byl Bušek, komorník Karla IV. (od roku 1335) a jeho syn téhož jména, královský hofmistr a později maršálek.
Pravděpodobně ve 14. století byl hrad rozšířen o most a velkou věž i o další části opevnění.
Roku 1395 se majiteli hradu stali páni z Hradce, kteří se později postavili proti králi Jiřímu z Poděbrad. V této době bojů o moc v zemi převezl Oldřich z Hradce na Velhartice tajně české korunovační klenoty.
Hrad je význačnou památkou opevňovací techniky 14. století zejména rozvržením svého půdorysu. Jsou zachovány její hlavní prvky, tj. mohutná věž originálně spojená s obytným palácem spojovacím mostem. Věž přitom není v nejzazší části hradu, ale nad branou.
Do hradu se vchází přes zasypaný příkop branou s gotickým obloukem. V tzv. parkánku je po pravé straně okrouhlá bašta s někdejším vězením, vlevo nahoře jsou patrny zbytky hradby, oddělující horní a dolní hrad. Z parkánku vpravo se přichází do zadního neboli velkého parkánu, uprostřed něhož byla kašna. Po pravé straně stojí zbytky vinopalny, v jižní části dvora byl pivovar, sladovna a další hospodářské budovy. Jediná cesta do horního hradu je z parkánku zachovaným zbytkem branky. Přímo nad ní se tyčí budova starého paláce s nepravidelným půdorysem, vysoká původně asi 4 poschodí. Po schodech nahoru se přijde do kdysi klenuté síně zvané Rajský sklep, tvořící asi nejstarší část hradu. Je v něm několik oken, v horních partiích jsou stopy po bílení. Schody ze dvora dolů vedou do sklepa.
Poloha:
Zřícenina hradu leží nad obcí Velhartice, což je pohorské městečko (615 m n. m.), 16 km severozápadně od Sušice, ve Velhartické vrchovině, na svahu nad Ostružnou. V okolí byla při Ostružné rýžoviště zlata.
Vzdálenost od Žichovic 22 km. Možnost parkovat přímo pod hradem na neplaceném parkovišti.
Návštěvní doba:
červen až srpen 9 - 18 hod
květen a září 9 - 12 hod, 13 - 17 hod
duben a říjen (jen So a Ne) 9 - 12 hod, 13 - 16 hod
pondělí zavřeno
Kontakt: velhartice@cbox.cz
Hrad Kašperk
Kašperk byl postaven jako vojenský hrad k ochraně stezky, při níž se těžilo zlato. Bylo to po roce 1356 stavitelem císaře Karla IV. Vítem Hedvábným a nazván na panovníkovu počest Karlsberg. Měl napomáhat ochraně zemských hranic a obchodní cesty vedoucí z Pasova do Čech a být správním střediskem krajiny, v níž se rozvíjela těžba zlata a stříbra. Téměř neustále byl však zastavován různým držitelům.
Kašperk je typicky hrad doby Karla IV., skládající se z věží a hradeb s nevelkým obytným prostorem, který byl spojen s věžemi. Výhodná poloha na úzkém, vysokém a strmém kopci z něj učinila velmi silnou pevnost.
Přístup byl dvěma branami (druhá s padacím mostem) do hradu a byl kryt dolní hradbou i vlastním jádrem celého opevnění - věžemi s palácem mezi nimi. Mezi hradem a předhradím byla další brána a příkop, dnes zasypaný. Vstup do paláce byl pouze po padacím mostu ve výši prvního patra přímo z hradebního ochozu. Východní věž byla čtyřposchoďová a bývaly v ní freskové malby. Na západní věži se zachoval zbytek cihlové helmice. Kolem obou věži bylo podsebytí, z něhož se zachovaly krakorce. V předhradí byly hospodářské budovy. Z jedné z věží je krásny rozhled do šumavské krajiny. Hrad leží v 886 m n. m.
Vzdálenost od Žichovic 17 km. Přístup pouze pěšky( 1,3 km) z parkoviště ve Žlíbku na silnici K. Hory - Nezdice
Návštěvní doba:
pondělí zavřeno pokud není svátek, pak je zavřeno v úterý
duben, květen 9 - 17 hod
červen 9 - 18 hod
červenec, srpen 9 - 18 hod
září, říjen 9 - 17 hod
26.12.-2.1.10 - 16 hod
Kontakt:
tel.: 376 582 324
e-mail: karlsberg@seznam.cz
Vodní hrad Švihov
Unikátní místo mezi fortifikačními stavbami patří vodnímu hradu Švihov, postavenému na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé tvrze za účasti stavitele Benedikta Rejta. Jádro hradu tvoří dvě obytná křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná nádvoří. Kolem obíhalo předhradí zpevněné baštami a obehnané dalším vodním příkopem, který spolu s několika přilehlými rybníky vytvářely umělý ostrov. Švihov se svým opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby. lnteriéry mají návštěvníkovi přiblížit život na hradě v 16. století. V kapli jsou umístěny gotické plastiky, v tanečním sále je instalován malovaný renesanční kazetový strop.
Původně vodou chráněná tvrz ze 14. století patřící rodu Rýzmbergů. V 15. století byla napadena a získána husity. koncem 15. a začátkem 16. století postavil na jejím původním místě Půta Švihovský z Rýzmberka nový hrad s důmyslným fortifikačním systémem s vodním opevněním, které vytvořilo umělý ostrov. Na stavbě hradu se podílel také známý pražský stavitel Benedikt Rejt. Pozdějšími majiteli se stali Říčanští ze Štěkně, do r. 1945 hrad vlastnili Černínové z blízkých Chudenic. Koncem 17. století byl celý areál přeměněn na sýpku. Rozsáhlé opravy hradu byly provedeny státem po roce 1950.
Hrad je náznakově instalován renesančním nábytkem, přístupná je hradní kaple s freskou sv. Jiří a sbírkou gotických plastik, taneční sál s nádherným renesančním kazetovým stropem a hradní zbrojnice. V předhradí je spolu s pokladnou nově přestavěn prostor bývalé stáje na výstavní sál.
Poloha: vzdálenost od Plzně 30 km, Klatovy 11 km. Parkoviště 150 m od hradu.
Vzdálenost od Žichovic přes Klatovy 47 km.
Návštěvní doba:
duben, říjen (So a Ne, ve všední dny jen ohlášené skupiny) 9 - 11, 13 - 15
květen,září (každý den mimo Pon a den následující po dni pracovního klidu) 9 - 11, 13 - 16 hod.
červen - srpen (každý den mimo pondělí a den následující po dni pracovního klidu) 9 - 11, 13 - 17 hod.
Kontakt:
www.hradsvihov.cz
Hrad Prácheň
Gotický hrad Bavorů ze Strakonic z doby po r. 1315(v tomto roce darován Bavorovi III.J.Lucemburským) vznikl na místě župního hradu založeného již v 10. st(dřevěný s hliněnými valy).
V 11. a 12.st. byl odtud spravován Prácheňský kraj(1045-1268), jako kasteláni zde měli působit předci Rožmberků-Vítek z Prčic(r.1184) a Šternberků-Diviš z Divišova(r.1220), v dalším století přenesena správa do Horažďovic a později do Písku. Hrad Bavorů, přestavěný ještě Půtou Švihovským, je od r.1558 uváděn jako pustý, dochovány mohutné zbytky věží, hradeb a čtyř flankovacích bašt. Kostelík sv.Klimenta původně z konce 13.st.(na místě starého dřevěného-vůbec devátou křesťanskou stavbou u nás), novogoticky upraven r.1859, opravován 1938-40. Národní přírodní rezervace(27ha)přirozeného smíšeného lesa(lípa, javor, borovice), v podrostu vstavače, lilie zlatohlávka a kruštík. Byl odtud plaven jeden ze zákl. kamenů Národního divadla.
Pracheň, n. starožitný hrad u Horaždovic, který soudíc s posvěcení kostela sv. Klimentu, pochází z pradávných dob. V letech 1184-1164 sídleli tu knížecí a královští popravce, ale potom opuštěn kromě faráře, který zůstal při kostele. Král Jan daroval horu P. Bavorovi ze Strakonic (1351), kterýž (aneb bratr Vilém) tu nový kamenný hrad vyzdvihl, ponechav okolí kostela mimo ohradu. Hrad ten drželi z téhož rodu Vilém (+ c. 1350), Bavor (1364-1386)a v l.1394-1404 Breněk (mezi tím 1389 Zdeněk z Rožmitála). Páni Hradečtí tu nesídlívali a pozdější držitelé panství bydleli v Horažďovicích. A tak hrad v 15 st. opuštěn po druhé. Na hradě Práchni sídleli purkrabě 1184 Vítek, 1220-1222 Diviš a 1. 1264 Purkart. Moc jejich vztahovala se nad děkanstvím Prachenskému a Bozenskem, pokud nepatřilo ke Kamýku. Po opuštění Prachně darován soud krajský Vyšehradské kapitole, později byl týž soud v Sušici a proto slove kraj i Sušickým. V příčině berní bylo spojeno s P. i Netolicko od davných dob a p. v nejširším smyslu vztahovalo se pak od Příbramě až k jižnímu konci Čech (již 1276). L. 1361 vysazena poprava pro týž kraj na hradě Karlšperce, kromě toho ji vykonávali někteří páni a popravce od krále ustanovovaní. Při rozdělení Bechyňska v 18. st. přidán k podílu Budějovskému jižní cíp P., které pak přes to patřilo ještě k největším krajům. Název P. udržel se až do r. 1850. Děkanství P. neb kraj děkana P. obsahovalo ve 14. a 15. st. fary a kostely: Pracheň, Horažďovice, Hoštice, Katovice, Jepici, Strakonice, Zborovice, Volenice, Nezamyslice, Bukovník, Žíhobce, Strašín, Kašperské hory, Nové město Rajský, Dlouhou ves, Albrechtice, Sušici, Svojšice, Vilhartice, Petrovice, Kolínec, Zbynice, Vzdouň, Mlazov, Zavlekov, Těchonice, Kvasenovice, Hradešice, Budětice, Záboří a Větší Bor. V téže rozsáhlosti objevuje se dkěnaství P. také r. 1574 a udrželo se, jak se zdá, až do zřízení vikariatů.
Staveništěm pro prácheňský hrad se stalo místo někdejšího přemyslovského hradiště na temeni výrazného kopce u Horažďovic. Rozsáhlý trojdílý areál má severojižní orientaci. Malé předhradí na jihu, chráněné valem a příkopem, zřejmě postrádalo zástavbu a mělo čistě obranný charakter. Rozlehlý prostor vlastního hradu, téměř obdélníkového půdorysu, tvoří jeho střední část. V jeho čele stál okrouhlý bergfrit, při jehož patě bývala dnes již zcela zaniklá vstupní brána. K oběma delším stranám jádra přiléhaly palácové budovy, které ještě zřejmě typologicky navazují na palácové stavby hradů posledních Přemyslovců. Odolnost vnější strany východního paláce výrazně zvyšují čtyři malé byšty - dvě hranolové a dvě polookrouhlé. Zda je tento velmi progresivní obranný prvek reminiscencí na období importu hradů kastelového typu do Čech (první polovina 13. století), či zda je pozdějšího původu, nelze za současného stavu znalostí o hradu rozhodnout. Ani zástavbu zadní části hradu, obdobně rozsahem obdobně malé jako předhradí, přesně neznáme. Zřejmě ji tvořila věž a budovy sloužící hospodářským účelům.nebo nehnutě stojí na lukách a na koho upře svůj pohled toho potká pohroma.
Současnost:
Z hradu se do dnešní doby dochovaly zejména výrazné pozůstatky hradeb jádra, paláců, bašt a základy bergfritu. Polygonální prostora v nejsevernější části západního paláce není původní - jedná se o pozůstatky pozdější poustevnické kaple.
Vzdálenost od Žichovic:
Po silnici do Horažďovic, odtud směr Velké Hydčice, cca 14 km. Mnohem kratší vzdálenost k hradu Prácheň je ovšem po cyklostezce kolem Otavy, směr Velké Hydčice, cca 7 km. Anebo vlakem do Velkých Hydčic (pouze jedna stanice, doba jízdy 4 minuty) , který také lemuje řeku Otavu a z V. Hydčic pěšky , cca 2 km.
Zámek Lnáře
Nejstarší písemná zpráva hovoří o lnářském vladykovi Oldřichu, který doprovázel v roce 1313 krále Jana Lucemburského do Itálie. Další lnářské rody: Zmrzlíci ze Svojšína, Šternberkové a Volf Novohradský z Kolovrat, který pozdvihl lnářské rybnikářství za pomoci Jakuba Krčína z Jelčan. Aleš Vratislav z Mitrovic zahájil v roce 1666 stavbu raně barokního zámku vedle původní gotické tvrze, přestavěné renezančně. Tomáš Zacheus, syn Humprechta Jana Černína z Chudenic, dokončil stavbu zámku v roce 1685 a v témže roce zde založil klášter bosých Augustiniánů. Přicházejí Küniglové, Sporckové, hrabě Thun-Hohenstein - Biskup 
pasovský, Lünckerové z Lutzenwicku, a poslední majitelé s modrou krví - Lilgenauové. Lnářské panství kupuje v roce 1923 Karel Bondy, a v roce 1936 pražský advokát JUDr. Jindřich A. Vaníček, kterému bylo v roce 1948 znárodněno. Do roku 1972 zámek chátrá. V letech 1972-1985 prochází rekonstrukcí a poté slouží jako rekreační a zasedací sídlo české vlády. V roce 1993 je v restituci vrácen potomkům JUDr. Vaníčka, kterých je v současnosti 17, a ti jej v roce 1999, tedy 333 let od založení zpřístupňují veřejnosti.
Poloha: Vzdálenost od Žichovic přez Horažďovice 29 km.
Zámek Lnáře - otevírací doba v roce 2007
květen, červen a září: Víkendy a svátky: 10-12, 13-17 hodin
Červenec a srpen: Denně kromě pondělí: 10-18 hodin
Dále bude otevřeno: 1.5., 8.5., 28.9., 6.10. a 7.10.
Zámek Lnáře - prohlídkové okruhy s průvodcem
Prohlídkové okruhy začínají každou celou hodinu. Případná změna bude vyznačena na hodinách u vstupu. 15 - 30 minut před začátkem prohlídky se otvírá pokladna a rybářská exposice, kde Vám průvodce promítne video z povodní a průzkumu dřevěného potrubí. Poslední prohlídka začíná hodinu před polední přestávkou a koncem pracovní doby.
"Zkrácený okruh": 5 freskových sálů, galerie erbů lnářských rodů. Doba prohlídky cca 40 minut.
"Základní okruh": freskové sály + kaple + část zámecké zahrady. Doba prohlídky cca 60 minut.
"Místnost pod věží" s funkčním historickým hodinovým strojem a protitotalitními dřevořezbami v trámoví.
"Prodloužený okruh": základní okruh + místnost pod věží + Rybářská expozice. Doba prohlídky cca 90 minut.
| Okruh | Zkrácený | Základní | Místnost pod věží | Rybářská expozice | Prodlou-žený |
| Dospělí: | 40 Kč | 60 Kč | 15 Kč | 15 Kč | 75 Kč |
| Důchodci, studenti | 30 Kč | 40 Kč | 10 Kč | 10 Kč | 50 Kč |
| Invalidé a děti do 15 let | 20 Kč | 30 Kč | 5 Kč | 5 Kč | 35 Kč |
| Rodinné vstupné | 100 Kč | 150 Kč | 185 Kč | ||
| Fotografování v interiérech | 20 Kč | 20 Kč | 20 Kč | ||
| Filmování v interiérech | 30 Kč | 30 Kč | 30 Kč |
Muzeum kočky - Vstupné: Dospělí 20 Kč, důchodci, děti 10 Kč.
informace a ohlášení skupin na tel: 602649813 - pí Alena Vaníčková
Kontakty:
adresa: Zámek Lnáře, 387 42 LNÁŘE č.p. 1
telefon: 604401432,
Od 18.7.2006 do 14.8.2006 informace na tel.č. 602166139.
Internet: www.lnare.cz
e-mail: zamek@lnare.cz
Zámek Horažďovice
Předchůdcem dnešního renesančně-barokního zámku byla malá, ale strategicky významná vodní tvrz ze 13. století. Jak postupně přebírala funkci hradu Prácheň, byla přistavována, až se změnila v gotický městský hrad. Ve 14. století patřily Horažďovice pánům ze Strakonic, po nich pak pánům z Hradce. Koncem 15. století byli vlastníky zdejšího hradu bratři Jan a Racek z Kocova, kteří jej nechali přestavět. Protože se však protivili zemským zákonům, vyplenilo hrad i město císařské vojsko. V 16. století byly pozůstatky hradu v majetku Švamberků; ti ho upravili na renesanční zámek. Koncem 17. století byly uskutečněny ještě barokní úpravy a počátkem století 18. přešel zámek do majetku Mansfeldů.
Zámek má čtyři křídla, která mezi sebou svírají prostorné pravoúhlé nádvoří. V jihozápadním traktu, přistavěném italským architektem Salominim, jsou dnes muzejní expozice. Hlavní částí křídla je reprezentační sál s bohatou malířskou výzdobou. V severozápadním nároží stojí nízká hranolová věž. Budova v západní částí nádvoří má v prvním patře arkády, dnes zazděné. Součástí zámku je i barokně upravená kaple, v níž byla zachována původní raně gotická hradní věž ze 13. století. V zámecké zahradě na severozápadním okraji celého areálu stojí gloriet z konce 17. století.
Městské Muzeum Horažďovice
V zámku je v současné době městské muzeum . Jeho sbírky se vztahují k životu města a Horažďovicka. Dále je zde městská knihovna, lidová škola umění, restaurace, informační centrum a v jednom křídle je také farní úřad.
Městské Muzeum Horažďovice
otvírací doba :
červen až září
úterý - neděle
9 - 16 hodin
říjen až květen
zavřeno
Badatelské dny
pátek 9 - 16 hodin
Jiný termín po předchozí dohodě.
Na badatelské dotazy poskytujeme odpovědi po celý rok. Kontaktujte nás nejlépe e-mailem.
Kontakt:
Tel. 376 512 271
muzeumhd@seznam.cz
http://www.sumavanet.cz/muzeumhd/
http://www.sumavanet.cz/horazdovice/
Vzdálenost od Žichovic:
10 km
