Obec Žichovice

Úvod a stručné dějiny Žichovic - doslovný přepis školní kroniky

11.02.2007, 16:18, Miloslav Sova

Historických zpráv o Žichovicích v Žichovicích není. Vlastník Žichovic Jan Filip kníže z Lamberka, biskup pasovský kázal roku 1708 přenésti archiv a jiné věci, které ještě na hradu Rábí zbyly do zámku žichovického. Archiv ten však i vše, co o Žichovicích jedná, za Gustava Jáchyma z Lamberka převezeno bylo do Štýru v Horejších Rakousích, kde v knížecím Lamberském archivě uloženo jest.

Proto přece mnohé staré knihy, akta, jednání vrchnostenského úřadu zničeny byly buď nepozorností neb nevážností k starým památkám. Vždyť prý ještě asi před osmi léty povalovaly se mnohé knihy v dřevníku zámeckém, jimiž se pak v kamnech podpalovalo. Proto nezbylo nežli přidržeti se v tomto krátkém historickém náčrtku toho, co obsahuje o Žichovicích důkladný spis dra. J. G. Gabriela „Královské město Sušice a jeho okolí“ r. 1868 vydaný.



Dějiny Žichovic

Žichovice jsou jedno z nejstarších míst okresu sušického. Činit se o nich v listině z roku 1045 zmínka (Erben Regesta). Břetislav l. daroval je totiž i s řekou Otavou, s mlýny a luhami – mimo to i jiné vesnice jako Nezamyslice, Žihobce aj. – klášteru Břevnovskému.

Ve 14. století dostaly se od krále Jana bezprávným darováním do rukou Viléma z Landšteina, až pak zase navráceny byly z rozkazu králova r. 1331. Později Žichovice přišli k hradu Rábí, byly dlouho v držení pánů Švihovských a byly také v deskách zemských jakožto k hradu Rábskému patřící zaznamenány. Pání Švihovští prodali r. 1544 hrad Rábí, ale ponechali si Žichovice, kde si pak nynější zámek vystavěli.

Za třicetileté války byl Bohdal Švihovský z Riesenburka na straně protestantův a Bedřicha Falckého proti Ferdinandovi ll. a po bitvě na Bílé Hoře odsouzen byl ku ztrátě svých statků. Statky jeho připadly královské komoře, panství Žichovické bylo brzy poté Jindřichovy Liebštejnskému svobodnému pánu z Kolovrat prodáno, který ještě r. 1636 držitelem tohoto panství se jmenuje.

Roku 1675. náleželi Žichovice hraběti Vilému Albrechtovi Kolovratovi Krakovskému, a r. 1692 nalézá se vlastníkem hrabě Jan František Kolovrat Krakovský, který je prodal r. 1707 kardinálovi pasovskému arcibiskupu knížeti Janu Filipovi z Lamberka, který též statky Rábí, Budějice, Žihobec a Strádaly koupil a k Žichovicům připojil (jiné statky nýní k panství Žichovickému patřící byly již od Kolovratů k Žichovicům přikoupeny n.p. roku 1622 Alžbětou Kolovratovou, rozenou Lobkovicovou koupen Frimburk, která jej roku 1645 s panstvím žichovickým spojila; r. 1652 Anna Kateřina Kolovratová roz. Kaplířovna ze Sulevic, byla paní na Dražovicích; r. 1689 Jan František Kolovrat Krakovský koupil Bilenice a s panstvím žichovickým spojil – aneb patřili k jmenovaným statkům jako nezamyslice k Rábí).

Z těchto statků zřídil Jan Filip z Lamberka rodinný fideikomis v ceně 266 206 zl. 44 kr. dle listu nadačního ze dne 9. června 1716 do desk vloženého a jmenoval dědicem a nápadníkem zboží toho bratrovce svého Antonína hr. z Lamberka. Ten je zůstavil r. 1760 svému jedinému synu Janovi Bedřichovi, nejvyššímu dědičnému zemskému lovčímu v arcivévodství rakouském. Že však týž bezdětek zemřel r. 1797, přešli říšská hodnost i všechny statky a dědičné úřady na mladší rod a to na Karla Eugena, synovce knížetě Jana Bedřicha, r. 1804. (Jmenované dědičné úřady byly od Kašpara Bedřicha hr. z Lamberka r. 1686 založeny). Zápisem odhadním od 27. září 1806 mělo fideikom panství Žichovice cenu 402 976 zl. 17 a ¾ kr.


Když Karel Eugen dne 11. května 1831 zemřel, nastoupil jeho nejstarší syn Gustav Jáchym kníže z Lamberka, svob. pán z Ortteneggu a Ottensteinu r. 1834 v držení panství žichovického. Týž pojal za manželku Kateřinu Hrádkovou, dceru šafáře ze Žihobec, a když r. 1862 zemřel, vedli synové z tohoto manželství s druhou větví Vamberků dlouhý soud o dědictví, za jehož trvání spravováno bylo panství žichovické administrací až do r. 1874. Konečně rozhodnuto v jejich neprospěch, a v panství uvázal se z druhé větve František Emerich hrabě z Lamberka.

 

V příštím pokračování vše o Žichovickém panství (rozloha, majetek, obyvatelé, řemesla, hospodářství, najzajímavější události atd.) ....