Obec Žichovice

Chalupa panská

15.01.2009, 15:09,

V roce 1771 při číslování bylo chalupě přiděleno číslo popisné 34. Chalupu koupil kdysi můj prapředek, vpodstatě první toho jména v Žichovicích. Informace v článku mají vazbu i na pomník padlých v Žichovicích, kde jsou uvedena jména bratrů mého pradědy Edvarda Peška.
 

Rod Pešků, který své kořeny má ve vsi Nezamyslice, je v Žichovicích zmiňován od okamžiku, kdy léta páně 1748 dne 1. ledna u přítomnosti rychtáře Václava Brejchy a celé obce byla chalupa panská odprodána Janovi Peškovi ten čas pomahačovi za 24 zlatých a 2 krejcary. Důvodem byl fakt, že vrchnost musela na opravy chalupy vynakládat prostředky a prodejem chalupy chtěla uspořit. Jan Pešek, první rodu Pešků v Žichovicích, za chalupu se 7748 sáhy pozemku požadovanou sumu v hotovosti ihned složil, čímž měl chalupu zaplacenou. Vymíněno však bylo, že pokud by krávu neb co jiného choval, je povinen platit ročně z krávy 30 krejcarů a kozy 15 krejcarů do obecní kasy a do panského důchodu z chalupy 6 krejcarů.
 

Jan Pešek s manželkou svou Kateřinou měli spolu tři děti, a to Tomáše (nar. 11.12.1737), který později do Čepic odešel, Kateřinu (nar. 29.10.1742) provdanou v roce 1768 za Jakuba Žaloudka, a konečně Matěje Peška (* 26.1.1746), který později chalupu po otci převzal.
 

Kdy přesně otec hospodář Jan Pešek zemřel není přesně známo, snad někdy v roce 1761, nicméně ze zápisu učiněného dne 27. listopadu 1781 na zámku Žichovském vyplývá, že na chalupě hospodařila po 20 let vdova Kateřina s dětmi. Chalupa v ten čas na spadnutí již byla a žádné z dětí nechtělo na její opravu potřebné peníze vynaložit, až nejmladší Matěj Pešek se chalupy ujal a na svůj vlastní náklady ji znovu z gruntu postavil. Proto byla chalupa od knížecího hospodářského úřadu v Žichovicích Matějovi za dědičnou připsána a to v ceně 24 zlatých s tím, že každoročně bude do knížecího důchodu odvádět úroku 6 krejcarů a rovněž 6 dní pěší roboty v roce pro milostivou vrchnost vykonávat. Mimoto uložena mu povinnost zajistit matce své Kateřině až do její smrti slušnou stravu a potřebné šatstvo a po smrti její funus vypravit. Matka jeho Kateřina zemřela v roce 1783.
 

Matěj Pešek se v roce 1780 oženil a Annou Šímovou z Bílenic, neměli však žádných dítek. Po té, co Anna v roce 1804 zemřela, oženil se Matěj Pešek podruhé s Annou rozenou Poduškovou z Čimic. Narodily se jim tři děti. Jan Prokop (nar. 9.6.1805), Matěj (nar. 13.1.1808) a Josef (nar. 3.1.1811). Nejmladší dítko zemřelo krátce po porodu a matka Anna záhy po té dne 15.1.1811. Pozůstalý otec Matěj Pešek, kterému již bylo 65 let se krátce na to oženil s Alžbětou Bečvářovou ze Žichovic, ale již koncem března téhož roku povolal k sobě svědky k učinění poslední své vůle.
 

Chalupu svou předal se vším k ní přináležejícím příslušenstvím a hospodářským nářadím třetí své manželce Alžbětě Peškové rozené Bečvářové ke svobodnému hospodaření a to až do dospělosti sirotků Jana a Matěje s tím, že chalupu nezadluží a po té ji odevzdá tomu ze sirotků, který nejlépe poslouchat bude. Druhý ze sirotků a ona sama pak rovným dílem vyplacena býti má. Umírající Matěj Pešek s vědomím toho, aby děti jeho a ona sama nestrádaly uvolil, aby se mohla žena jeho znovu provdati, ale děti z toho manželství aby na chalupě již žádného podílu neměly. Dále z poslední vůle Matěje Peška vyplývá, že včelařil, protože odevzdal manželce a dětem svým vedle krávy a jehněte ještě dva úly včeliček. Hned druhý den po učinění poslední vůle, tedy 1. dubna léta Páně 1811 Matěj Pešek zemřel.

Chalupu čp. 34 po otci zdědil starší syn Jan Prokop Pešek a založil první větev rodu Pešků v Žichovicích, která pak na chalupě hospodařila až do druhé poloviny 20. století. Mladší bratr Matěj Pešek se oženil s Josefovu Šlapákovou a žili spolu na chalupě č. 13 v Žichovicích známé označením „Barborka“. Jeden z jeho synů Matěj Pešek narozený v roce 1851 žil dále v Žichovicích v čp. 61 a měl se svou ženou Josefou rozenou Bečvářovou 10 dětí.

Všichni tři synové jejich Matěj, Josef a Edvard narukovali do války v roce 1914, z války se však domů vrátil pouze Edvard, a to jako francouzský legionář. Oba jeho bratři ve válce zahynuli. Edvard se po válce ze Žichovic odstěhoval do východních Čech.