Obec Žichovice

Mystifikace Karla Štěpána Lamberka pokračují aneb Jak se snadno stát šlechticem.

06.05.2012, 23:12, Miloslav Sova

Nová expozice rodu Lambergů v Žihobcích nebo občanské sdružení Lamberská stezka, jehož hlavní náplní je prezentace našeho kraje a rozvoj turistického ruchu jsou velice chvályhodné počiny, mají však jednu malou vadu na kráse. Jejich činnost je dost úzce spjata s „údajným šlechticem“ a přímým potomkem slavného rodu panem Karlem Štěpánem Lamberkem. Archivní materiály a genealogická rešerše odhalují skutečnost, že Karel Štěpán Lamberk si svůj šlechtický původ z neznámých důvodů poněkud „přibarvil“, historikové by asi použili přesnější výraz „vymyslel“.

Tento článek nevyjadřuje oficiální stanovisko obce Žichovice. Je to článek informativního charakteru, který jsem zveřejnil po zralé úvaze, ve spolupráci s historikem Mgr. Jiřím Novákem. Jako majitel domény zichovice.cz a administrátor těchto stránek jsem přesvědčen, že informace uvedené v článku jsou ověřené a doložitelné.

V části knihy Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách najdeme také písemnosti a rodné listy, které mají dokazovat šlechtický původ Karla Štěpána Lamberka, bohužel se jedná o falzifikáty a poupravené listiny, které zmátly nejen laiky, ale na nějaký čas i některé naše historiky. Co Karla Štěpána Lamberka vedlo k tomu, aby falšoval svůj šlechtický původ? Majetkový prospěch to rozhodně nebyl, protože jeho „údajní předkové“ o majetek přišli v důsledku nerovného sňatku již v 19. století. Účelem následujícího článku a kopií dokumentů rozhodně není zesměšňovat či jinak poškozovat pana Karla Štěpána Lamberka (on už se však o to asi postaral sám), který „svým způsobem“ přispěl k propagaci našeho regionu, ani nějak kritizovat práci občanského sdružení Lamberská stezka. Je však velmi důležité, abychom se jednou pro vždy oprostili od historických lží a polopravd.

Karel Lamberk druhý zleva, převzato z www.lamberskastezka.cz

Není důležité zda má někdo „modrou krev“ nebo zda jeho předkové byli zedníci, krejčí a úřednice, ale důležité je, jaký život žijeme a jak dokážeme zhodnotit své zkušenosti a dovednosti nejen pro svůj prospěch, ale také pro blaho všech ostatních. Propagovat zdejší kraj a zpřístupňovat historii našich předků je možné i bez šlechtických titulů a to by si měl uvědomit především Karel Štěpán Lamberk – věk už má na to dostatečný.

V následujících řádcích vám proto nabízím příspěvek historika Mgr. Jiřího Nováka a v nejbližších dnech bude následovat  i podrobný historický rozbor (článek vyšel ve Vlastivědném sborníku Muzea Šumavy VII, 2011) s odkazem na další odborný článek historika Mgr. Jiřího Vichty.

Kauza Lamberk

Pošumavská krajina patří k jedněm z nejmalebnějších koutů naší země. Učarovala i kardinálu Janu Filipovi z Lamberga, který zde na počátku 18. století koupil panství Žihobce, Žichovice a Rabí. Rod Lambergů učinil později ze svých českých statků fideikomisní panství a trvale se zapsal svou více než třísetletou vládou do podoby zdejšího kraje. Nejživější je vzpomínka na Gustava Jáchyma (1812-1862) a jeho lásku k neurozené dceři šafáře Kateřině Hrádkové, později přezdívané Kněžna Káča. Ze stavovsky nerovného (a částečně i předmanželského) vztahu se narodilo několik dětí, které ovšem neměly nárok na majetek po svém otci. Panství přešlo do rukou jiné linie rozvětveného rodu. Konec Lambergů v Pošumaví se spojen s koncem aristokracie a jejího majetku v celém Československu.

Bylo proto překvapením, když se na počátku 90. letech 20. století v kraji objevil Karel Štěpán Lamberk s tvrzením, že je prapravnukem známého Gustava Jáchyma. Umně dokázal zmanipulovat mínění místních a na svou podporu dokonce sepsal a roku 2003 vydal knihu Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, v kterém přetiskl povídku Františka Procházky o osudech zmiňované velké lásky. V knize také zveřejnil zfalšované rodné listy své a svých předků, které měly původně dokázat jeho příslušnost ke šlechtickému rodu, ve skutečnosti ale ukázaly rafinovanost a kalkul jeho jednání. Přestože na vymyšlený původ Karla Lamberka upozorňoval již Zdeněk Papeš, předseda spolku Pražský Sušičan, angažoval se falešný potomek stále jako zástupce šlechtického rodu se snahou nechat pohřbít do rodinné hrobky Lambergů v Nezamyslicích i svého otce – „pouhého“ nemanželského syna Štěpánky Lamberkové.
 

(Vysvětlení: Zfalšování rodných listů spočívá tedy v tom, že Karel Štěpán Lamberk ml.1 vypustil ze svého rodokmenu nemanželské narození svého otce Karla Štěpána (1911) a za rodiče mu připsal jeho prarodiče – zedníka Štěpána Lamberka (1865), u kterého tudíž posunul datum narození o 20 let, a Marii Dražujovou, která se ve skutečnosti jmenovala Eleonora. Díky tomu pak mohl svého skutečného pradědu Štěpána (1865) udělat synem Gustava Eduarda Emila, který byl skutečně synem Gustava Jáchyma, ale o jeho potomcích, měl-li nějaké, není nic známo.)
 

 
Na čas zmátlo počínání Karla Lamberka i odborníky, ale studiem v archivech se podařilo prokázat jeho skutečný původ (odkazuji především na článek Jiřího Vichty v Archivním časopise 2/2010 a na článek svůj ve Vlastivědném sborníku Muzea Šumavy VII, 2011). Před i po vydání těchto příspěvků avizoval několikrát Karel Lamberk svůj ústup z veřejného života. Vždy se ale jednalo o zastírací manévr.

Vehementně se angažoval například v občanském sdružení Lamberská stezka, kde jeho lžím uvěřili starostové několika obcí, předseda sdružení Jan Kavale, ale bohužel i profesionální historici Luboš Smolík a Vladimír Horpeniak. Ke „svému předkovi“ Gustavu Jáchymovi se totiž otevřeně Karel Lamberk opět přihlásil při slavnostním otevření Muzea Lamberské stezky v Žihobcích 1. května tohoto roku před kamerami České televize. Mystifikace à la Karel Lamberk pokračuje. Na jak dlouho?

Mgr. Jiří Novák - historik

Zdroje: SOA Praha

pokračování příště .......