Obec Žichovice

Lamberg, nebo Lamberk? Falešný potomek pošumavského rodu.

10.05.2012, 08:48, Mgr. Jiří Novák

I když šlechtictví v naší zemi neexistuje již přes 90 let, stále se jedná v lidském povědomí o prestižní záležitost, s kterou je spojována tradice, zodpovědnost, čest a silné morální zásady. Snad i proto je studium šlechty v popředí zájmu současných historiků a je i oblíbeným tématem laických badatelů, ať již v podobě heraldického či genealogického studia. (1)

Tento článek nepatří k oficiálním dokumentům obce Žichovice a ani nevyjadřuje názor starosty, případně zastupitelů obce Žichovice. Jedná se o čistě odborný článek již publikovaný ve Vlastivědném sborníku Muzea Šumavy VII, 2011 str. 265-272. Stejný výrok platí pro reprodukci článku Mgr. Jiřího Vichty  publikovaného v Archivním časopise 2/2010, ( ročník 60, s. 156 – 165), který najdete v této fotogalerii.

 

Tento zájem je ale občas spojen se snahou „vylepšit“ svůj původ o šlechtického předka. Ať je motivací takovéhoto člověka získání dědictví po šlechtickém rodu či jen společenské prestiže, je nutno vždy a jednoznačně takovouto osobu označit za podvodníka a zpochybnit její morální kvality.


V šumavském Podlesí je jedním z nejznámějších šlechtických rodů rod Lambergů. (2) Ti skoupili na počátku 18. století několik panství, nechali si potvrdit svou doménu se sídlem v Žichovicích za fideikomisní a spravovali ji až do 20. století.

V 90. letech 20. století se objevil v Pošumaví Karel Lamberk (Obr. 7), jehož zájem o rod z Lambergu byl původně jen zájmem laika o šlechtice podobného jména. Časem se ale pan Karel Lamberk začal považovat za přímého potomka kdysi knížecího rodu a nechal si říkat Karel Štěpán Lamberk ml. Svůj názor na vlastní šlechtický původ se snažil podepřít knihou Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách. (3) První část knihy je přetištěním známého příběhu, jenž v minulosti beletristicky zpracoval učitel František Procházka, o životě Kateřiny Hrádkové, dceři šafáře, která si vzala Gustava Jáchyma Lamberga. Druhá část pojednávající o šlechtickém rodu je původním dílem Karla Lamberka.

 

Práce se tváří jako odborná studie, jedná se však jen o snesení mnoha různých faktů (bez patřičných odkazů a literatury) protkaných nesmyslnými a vymyšlenými souvislostmi okořeněnými přetištěnou soukromou korespondencí, rodinnými fotografiemi a zápisy z průzkumu kaple sv. Erazima v Nezamyslicích. (4) Text je nejen apologií autora vůči správci nezamyslického kostela vikáři Miroslavu Nikolovi, s kterým měl Karel Lamberk spory právě ohledně kaple sv. Erazima, ale má čtenáře též přesvědčit, že Karel Štěpán Lamberk je prapravnukem Gustava Jáchyma dle této posloupnosti:

 

Gustav Jáchym (1812 – 1862)
Eduard Gustav Emil (1850 – 1899)
Štěpán Emil (1885 – 1937)
Karel Štěpán st. (1911 – 1980)
Karel Štěpán ml. (1940)

 

Svá tvrzení dokládá reprodukovanými rodnými listy. Ovšem právě jejich zveřejnění a následné ověření potvrdilo, že původ Karla (Štěpána) Lamberka (ml.) nemá s pošumavským rodem nic společného. (5) Pokusil jsem se ověřit údaje z rodných listů dle matričních záznamů, na které listy odkazují. (6)
 

Na straně 174 (7) zveřejňuje svůj rodný list ze 7. dubna 1940 samotný autor knihy Karel Štěpán Lamberk ml. Narozené dítě přišlo na svět v Pardubicích jako syn Karla Lamberka a Erny Halbichové. Tuto skutečnost nelze momentálně verifikovat v příslušné matriční knize, neboť se jedná o tzv. živou matriku. (8) 
 

Obr. 6  Zfalšovaný křestní list Karla Lamberka (nar. 1911), repro z knihy František PROCHÁZKA - Karel Štěpán LAMBERK, Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, Agentura Pankrác, Praha 2003, s. 144.

 

Na straně 144 (9) (Obr. 6) je uveřejněn křestní list údajného otce autora knihy Karla Štěpána Lamberka st. (1911). Ten se měl narodit 15. října roku 1911 v Podolci čp. 200 (10)  Štěpánu Lamberkovi a Marii Lamberkové. Nahlédnutím do příslušné matriky (11) (Obr. 1 a 2) zjistíme, že 15. října 1911 se skutečně v Podolci čp. 200 narodil Karel Štěpán Lamberk, jeho otec zde však zapsán není, což značí, že se jedná o nemanželské dítě. Věc se osvětli, podíváme-li se na zápis o matce: „Lamberková Štěpánka, komptoiristka (12) na Podolci č. 200, nar. 13. 5 . 1894 na Podolci č. 10, manž. dcera Štěpána Lamberka, zedníka na Podolci č. 200 a Eleonory roz. Dražuje ze Křemena č. 36. Nemanž. otec je Jarosl. Hammerbauer (Okres. soud na Mělníce čj. C III 31/12).“
 

 

Na straně 143 (13) je otištěn poslední rodný list, týká se Štěpána Emila, který měl být dědem Karla Lamberka, narozeného 26. prosince 1885 v Sedlčanech čp. 54. (Obr. 5) Jako otec je uveden hrabě Lamberk Eduard Gustav Emil, matkou je hraběnka Marie Anna Eleonora, dcera hraběte Gnisse z Tölnau. Tento křestní list je podvrhem ve všech svých záznamech, v matrice (14) na foliu 144, kde by mělo být narození Štěpána Emila, se totiž nevyskytují zápisy k roku 1885, ale k roku 1878. Zápis k 26. prosinci 1885 jest na foliu 266. Ovšem ani zde není narození žádného Lamberka zaznamenáno. (15) Při dalším zkoumání zjistíme, (16) že Štěpán Lamberk se sice narodil v Sedlčanech čp. 54 dne 26. prosince, ale roku 1865! Jeho otcem nebyl žádný hrabě, jen „pouhý“ krejčí Václav Lamberk! Matkou pak Marie Kocinová.

 

Obr 5 Zfalšovaný křestní list Štěpána Lamberka (údajně narozen 1885), repro z knihy František PROCHÁZKA - Karel Štěpán LAMBERK, Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, Agentura Pankrác, Praha 2003, s. 143.

Zfalšování rodných listů spočívá tedy v tom, že Karel Štěpán Lamberk ml. (17) vypustil ze svého rodokmenu nemanželské narození svého otce Karla Štěpána (1911) a za rodiče mu připsal jeho prarodiče – zedníka Štěpána Lamberka (1865), u kterého tudíž posunul datum narození o 20 let, a Marii Dražujovou, která se ve skutečnosti jmenovala Eleonora. Díky tomu pak mohl svého skutečného pradědu Štěpána (1865) udělat synem Gustava Eduarda Emila, který byl skutečně synem Gustava Jáchyma, ale o jeho potomcích, měl-li nějaké, není nic známo.
 

Jací byli tedy skuteční předci Karla Lamberka? Žádná knížata či hrabata mezi nimi nenajdeme, spíš krejčí, dělníky, domkaře, zedníky, tedy předky, které má ve svém genealogickém stromu většina obyvatel této země. A nepocházeli ani z rakouských zemí či Pošumaví, ale z oblasti mezi Benátkami nad Jizerou a Mladou Boleslaví, z obcí Kbel (18) a  Podolec. (19) To všechno jsou ovšem předci matky jeho otce, jeho skuteční předci po meči končí Lamberkovým otcem, nevlastním dítětem Štěpánky Lamberkové (1894), jež se 3 roky po narození syna vdala v Praze na Vinohradech 25. dubna 1914 za Ladislava Forstera. (20) (Obr. 3 a 4)

Otázkou zůstává, proč vlastně Karel Lamberk vydal knihu o „svém“ rodu, která je plná nepřesností a nejasností, (21) proč nechal otisknout dokumenty, jimiž se vlastně sám odhalil. Proč se vůbec vydává za potomka rodu Lambergů? Karel Lamberk (1940) uvádí, že rodné listy a jiné dokumenty shromažďoval již jeho otec, jak ale prokázala jiná rešerše, (22) byl to on sám, kdo si z archivů dokumenty objednával a pak falšoval. Jedná se tedy o jeho vlastní iniciativu. Jednou z možností, proč si chtěl Karel Lamberk přivlastnit jméno vznešeného rodu, je snaha očistit svého otce od nemanželského svazku, v němž se roku 1911 narodil. Napovídá tomu zamlčení jeho babičky Štěpánky Lamberkové (1894) i snaha, aby do kaple sv. Erazima byly přeneseny ostatky jeho předků.

Smutnou skutečností je, že se Karlu Lamberkovi podařilo dlouhou dobu věrohodně předstírat svou příslušnost ke šlechtickému rodu, jeho jméno proniklo i do odborné literatury. (23) Z níž pak zase tiše vyplulo. (24) Karel Lamberk vědomě klamal veřejnost a zneužil dobrého jména, které v kraji rod Lamberg má. Poskvrnil tak jména mrtvých, kteří se již nemohou bránit, když si někdo přivlastňuje jejich historii. Bohužel aktivity „falešného Lamberka“ po prozrazení neskončily, angažuje se i dnes - například v projektu Lamberská stezka. Jeho jméno se dál objevuje i v regionálním tisku a publikacích, to vše bez jakéhokoliv postihu nebo opovržení.

Resumé
Karel Lamberk se ke konci 20. století začal vydávat za potomka knížecího rodu Lambergů. Svou příslušnost ke šlechtě se snažil obhájit v publikaci věnované tomuto rodu. V knize otiskl i několik rodných listů, které byly  v příspěvku porovnány se skutečnými matričními záznamy. Ačkoliv bylo sneseno již mnoho důkazů o tom, že Karel Lamberk není prapravnukem známého Gustava Jáchyma Lamberga a že nemá s tímto rodem nic společného, stále se aktivně a beztrestně pohybuje v oblasti bývalého žichovického panství s identitou šlechtického potomka.
 

(1) Za konzultace a dobré rady děkuji Haně Rudové, Janu Lhotákovi, Zdeňku Papešovi a Jiřímu Vichtovi. Jiří Vichta se též v nedávné době zabýval osobou Karla Lamberka (Jiří Vichta, Jak se stát hrabětem – recept podle pana Lamberka, in: Archivní časopis 2/2010, ročník 60, s. 156 – 165.). Práce na tomto článku a závěry v něm učiněné však byly vykonány před vydáním a nezávazně na studii otištěné v Archivním časopise, ovšem některá zjištění Jiřího Vichty jsem použil a do článku zapracoval. Celý článek si s laskavým svolením Jiřího Vichty můžete prohlédnout v této fotogalerii.

 

(2) Petr MAŠEK, Šlechtické rody v Čechách na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, Díl I, Argo, Praha 2008, s. 525 – 523. Zde i odkaz na další literaturu.

(3) František PROCHÁZKA - Karel Štěpán LAMBERK, Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, Agentura Pankrác, Praha 2003.

(4) V kapli jsou uloženy ostatky Lambergů.

(5) Na rozpory v knize bylo ukázáno již dříve. Jednalo se ovšem především o hodnocení grafické podoby reprodukovaných křestních listů, ne ověření jejich věrohodnosti.
Tomáš M. R. TYL, Zlá kněžna Káča, in: Genealogické a heraldické listy 2 – 3/2003, ročník 23, s. 77 – 78; Analýza některých chyb a dokumentů zveřejněných v knize Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, čtyřstránkový tiskopis uložen v Muzeu Šumavy v Sušici, autor a datum začerněno, bez inv. čísla.

(6) Všechny matriky jsou uloženy v Státním oblastním archivu Praha (SOA Praha) v Praze na Chodovci a jsou k nahlédnutí všem zájemců o jejich studium. Časem by měly být dostupné i na internetové adrese http://www.actapublica.eu.

(7) František PROCHÁZKA - Karel Štěpán LAMBERK, Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, Agentura Pankrác, Praha 2003, s. 174.

(8) V živé matrice jsou zapsány osoby ještě žijící, její obsah podléhá ochraně osobních údajů.

(9) František PROCHÁZKA - Karel Štěpán LAMBERK, Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, Agentura Pankrác, Praha 2003, s. 144.

(10) Podolec je dnes součást Mladé Boleslavi.

(11) SOA Praha, farní úřad Benátky nad Jizerou, inv. č. 38, narození 1879 – 1913, fol. 213.

(12) Úřednice zaměstnaná v písárně.

(13) František PROCHÁZKA - Karel Štěpán LAMBERK, Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, Agentura Pankrác, Praha 2003, s. 143.

(14) SOA Praha, Sedlčany, 24, narození 1870 – 1887

(15) SOA Praha, Sedlčany, 24. Od roku 1882 do roku 1887 není v matrice žádný Lamberk zapsán. V čp. 54, kde se měl údajně Štěpán Emil narodit, se vyskytuje příjmení Nohejl (fol 235).

(16) SOA Praha, Sedlčany, 16.

(17) Správně tedy jen Karel Lamberk.

(18) Dnes součást Benátek nad Jizerou.

(19) Dnes součást Mladé Boleslavi.

(20) SOA Praha, Benátky nad Jizerou, 38, narození 1879 – 1913, fol. 100.

(21) Kupodivu značně banálních. Například: Na straně 127 je uvedeno pod fotografií zámku v rakouském Steyru, že se jedná o Štýrský Hradec.

(22) Jiří Vichta, Jak se stát hrabětem – recept podle pana Lamberka, in: Archivní časopis 2/2010, ročník 60, s. 158.

(23) Petr MAŠEK, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, Mladá fronta, Praha 1999, s. 151; anotace v Českém časopise historickém 3/2004, ročník 102, s. 681 – 682; Almanach českých šlechtických rodů 2001 (ed. Vladimír Pouzar), Martin 2001, s. 200 – 205.

(24) Jan ŽUPANIČ, Obraz šlechtictví v české společnosti 19. – 21. století, in: 19. století v nás. Modely, instituce a reprezentace, které přetrvaly (ed. Milan Řepa) (= Moderní dějiny – Suplementum 1), Historický ústav Akademie věd ČR, Praha 2008, s. 328 – 341; Almanach českých šlechtických rodů 2005 (ed. Vladimír Pouzar), Martin 2004 s. 229 – 233.

 

Obr. 1 Skutečný matriční zápis narození Karla Štěpána (nar. 1911), SOA Praha, farní úřad Benátky nad Jizerou, inv. č. 38, narození 1879 – 1913, fol. 213.

Obr. 2 Skutečný matriční zápis narození Karla Štěpána (nar. 1911), SOA Praha, farní úřad Benátky nad Jizerou, inv. č. 38, narození 1879 – 1913, fol. 213.

Obr. 3 Skutečný matriční zápis narození Štěpánky Lamberkové (nar. 1894, babička autora knihy), SOA Praha, farní úřad Benátky nad Jizerou, inv. č. 38, narození 1879 – 1913, fol. 100.

Obr. 4 Skutečný matriční zápis narození Štěpánky Lamberkové (nar. 1894, babička autora knihy), SOA Praha, farní úřad Benátky nad Jizerou, inv. č. 38, narození 1879 – 1913, fol. 100.

Obr 5 Zfalšovaný křestní list Štěpána Lamberka (údajně narozen 1885), repro z knihy František PROCHÁZKA - Karel Štěpán LAMBERK, Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, Agentura Pankrác, Praha 2003, s. 143.

Obr. 6 Zfalšovaný křestní list Karla Lamberka (nar. 1911), repro z knihy František PROCHÁZKA - Karel Štěpán LAMBERK, Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, Agentura Pankrác, Praha 2003, s. 144.

Obr. 7 Karel Lamberk, narozený roku 1940. Repro z předsádky knihy František PROCHÁZKA - Karel Štěpán LAMBERK, Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, Agentura Pankrác, Praha 2003.